r. 2012

Autor knihy o ekologii mikroorganismů pro školy a odbornou veřejnost Vladimír Klaban v rozhovoru pro Jičínský deník.

 
Před časem se objevila na pultech prodejen odborná kniha doktora Vladimíra Klabana s názvem „Ekologie mikroorganismů“ s podtitulem Ilustrovaný lexikon biologie, ekologie a patogenity mikroorganismů. Po vydání titulu Dějiny Jičína, jejímž autorem je historik dr. Jindřich Francek, vychází další publikace regionálního autora. Jak uvedl doktor Vladimír Klaban, do současně doby u nás ani na Slovensku knižně Ekologie mikroorganismů nevyšla. Je koncipována široce a zaujímá celé spektrum této vědní disciplíny.

Každý jistě slyšel hodně o ekologii, ale o ekologii mikroorganismů nikoliv. Mohl byste nám přiblížit nejdříve mikroorganismy a potom jejich ekologii?
V odborné terminologii je mikroorganismus totéž co mikrob. Jsou to organismy viditelné pouze pomocí mikroskopu a jejich velikost se vyjadřuje nejen v mikrometrech (tisícina milimetru), ale u virů dokonce v nanometrech (miliontina mm). Do mikroorganismů patří nejen bakterie a již zmíněné viry, také však kvasinky, plísně, sinice, řasy a parazité. Když se slyší slovo „mikrob“, tak si mnoho lidí ihned představí určité onemocnění, které způsobuje. Slovu mikrob se tedy téměř vždy dává v lidové mluvě určitá negativní náplň, ale to není všeobecně pravda. Mikroby neboli mikroorganismy způsobují onemocnění lidí, zvířat, choroby rostlin, ale také kažení či znehodnocování různých potravin, krmiv a konzervovaných výrobků. V protikladu k tomu mají současně ohromný a naprosto nezastupitelný význam pro samotného člověka a vlastně celou živou i neživou přírodu.

Již od samého začátku minulého století je známé, že určité druhy bakterií žijí v prospěšném či v pozitivním vztahu s některými rostlinami ve velmi malých nádorcích na jejich koříncích, a jsou schopné přímo z ovzduší vázat dusík. Obohacují tím půdu o velmi cennou živinu. Zmíněné nádorky neboli hlízky se nejvíce tvoří na koříncích bobovitých rostlin, ke kterým náleží např. čočka, hrách, fazol, jetel, vikev nebo vojtěška. Jen pro představu, tyto hlízkové bakterie mohou vázat 50 až 150 kg (i více) plynného dusíku na plochu 1 ha za období jednoho -roku. Přežvýkavci, ke kterým patří z hospodářských zvířat skot, koza nebo ovce, jsou svým životem přímo závislí na přítomnosti mikroorganismů v jejich zažívacím traktu, v kterém rozkládají vlákninu objemných krmiv a tím je potom tato zvířata mohou využít. Rovněž u člověka plní prospěšné bakterie v jeho zažívacím ústrojí důležité funkce. Znovu zdůrazňuji, že mikroorganismy hrají naprosto nepostradatelnou úlohu v mnoha geologických, geochemických a půdních procesech na naší Zemi. Bakterie a další mikroskopické organismy rozkládají v přírodním prostředí odumřelou hmotu (biomasu) rostlin, živočichů, ale i samotných mikroorganismů procesem tak zvané mineralizace. Ta zahrnuje rozklad bílkovin, cukrů, tuků i dalších sloučenin uhynulých organismů na jednoduché látky, jež mohou být opětně zdrojem výživy pro rostliny včetně zemědělských plodin. Mikroorganismy rovněž obstarávají koloběhy (tzv. cykly) nejdůležitějších chemických prvků a jejich sloučenin na Zemi, např. koloběh uhlíku, kyslíku, dusíku, síry, fosforu, železa a ještě některých dalších prvků. V přírodních podmínkách se mikroorganismy intenzivně podílejí na čištění půd, ale také na čištění zejména odpadních vod.

Objasnili jsme si nejen pojem mikrobu, ale současně i význam mikroorganismů v přírodě. Hodně se dnes mluví o ekologii a ochraně životního prostředí. Čím se tedy zabývá ekologie mikroorganismů?
Obecně každá ekologie jako věda zkoumá či studuje nejrůznější vztahy nejen mezi živými organismy navzájem, ale i mezi organismy a jejich přírodním prostředím. Ekologie mikroorganismů se zabývá obdobně vzájemnými vztahy mikroorganismů a současně také jejich přímými a nepřímými vztahy k našemu životnímu a přírodnímu prostředí. Tedy vztahy k rostlinstvu, živočišstvu a k samotnému člověku.

Kniha má také v podtitulu slovo „patogenita mikroorganismů“. Co se tím rozumí?
Obsah pojmu „patogenita“ byl vlastně již nepřímo naznačen. Patogenita znamená vyvolání či způsobení určité nemoci nebo hnisavého procesu nejen u lidí, ale i u zvířat. Českým výrazem je choroboplodnost. Patogenita je vlastně vztahem mikroorganismu a napadeného neboli infikovaného makroorganismu (zvláště člověka, zvířete nebo rostliny). V současné době se již považuje za ekologický jev. Tento vztah může buď vyústit v onemocnění, ale také infikovaný organismus se může ubránit a nemoc nenastane. U důležitých patogenních mikrobů jsou v knize ještě uvedeny různé toxické látky, které vytvářejí a jež se jednotlivě nebo ve svém souhrnu podílejí na vzniku infekční nemoci nebo určitého zánětlivého či chorobného procesu v organismu člověka, ale i zvířat nebo v pletivech rostlin.

Co ještě publikace zachycuje?
Kniha neobsahuje jenom podrobné vysvětlení základních termínů z ekologie, ale rovněž mnoho naprosto překvapivých a fascinujících zajímavostí ze života mikroorganismů. Je koncipována jako ilustrovaný lexikon, v kterém jsou hesla řazena volně v určité abecední a logické posloupnosti. Nejedná se sice o klasický učební text. Nicméně, termíny příbuzné nebo navazující jsou většinou shromážděny do určitého racionálního celku. Mnohé pojmy jsou ještě ilustrovány perokresbami a mikrofotografiemi. V zadní části publikace najdeme seznam zkratek, výběr použité literatury, a potom k rychlému vyhledání daného pojmu či otázky máme k dispozici dva rejstříky: rejstřík věcný a rejstřík mikroorganismů. O knize se dá také říci, že představuje jakousi exkurzi či výlet do světa neviditelných organismů, který se dnes označuje také slovem mikrokosmos.

Pane doktore, komu je vaše kniha určena?
Je určena poměrně širší obci odborné veřejnosti včetně studentů. Může být užitečná jako doplňující nebo inspirující literatura pro předměty: biologie, mikrobiologie, ekologie nebo ochrana životního prostředí na gymnáziích a dalších středních školách příslušného zaměření, např. středních zdravotnických a veterinárních školách, rovněž průmyslových školách potravinářských atp. Dokonce si dovoluji uvést, že i učitelé základních škol druhého stupně v ní mohou nalézt spoustu zajímavých informací a námětů pro svoji výuku. V knize je také hodně zastoupena látka a témata, jež jsou velmi často i obsahem některých přednášek z mikrobiologie, ekologie nebo ochrany životního prostředí na příslušných fakultách vysokých škol a univerzit. Publikace je dále určena pro odborné pracovníky mikrobiologických, ekologických a zemědělských laboratoří, které jsou buď samostatné, nebo součástí některých fakult vysokých škol, výzkumných firem, institucí, ústavů a větších regionálních nemocnic. V neposlední řadě může v knize nalézt pozoruhodné informace a poučení každý, kdo se zajímá o mikroorganismy a jejich význam nejen pro člověka, ale i pro veškeré rostlinn a živočišné organismy celého přírodním prostředí.

Napsat dílo takového rozsahu musí být vyčerpávající. Jak dlouho jste na něm pracoval?
Nevím, jak dlouho, pokud se týká dnů, ale strávil jsem nad ní více než 1500 hodin. Zdá se to dost, ale když uvážíte, že za 7 dní můžete na knize „odpracovat“ 60 i více hodin, potom se dá zhruba určit celková doba ve dnech. Není to jenom vlastní sestavování a psaní textu. Ale také studium v knihovnách a konzultace s příslušnými odborníky. V současné době je vydávání odborné literatury velmi omezené z finančního hlediska. Dnes se pro každou odbornou knihu včetně vysokoškolských učebnic musí sehnat sponzoři, kteří by uhradili téměř většinu nákladů na redakční práce v rámci nakladatelství a potom na vlastní vytištění. Nepředstavitelně nákladné jsou právě tiskárenské práce a potom i samotná vazba. Hned v úvodu jsou uvedeni ti, kteří finančně přispěli k vydání knihy. Velmi si jejich pomoci vážím. Bez jejich podpory by publikace nemohla vůbec vyjít. Jedná se o právnické osoby s jedinou výjimkou. Nesmírně oceňuji finanční podporu od MUDr. Renaty Kleplové, zubní lékařky v Jičíně, a z našeho regionu pak také od zemědělské akciové společnosti AGRO Chomutice, jejímž ředitelem je ing. Vladimír Tichý. Pane doktore, blahopřejeme k vydání tohoto unikátního díla pojednávajícího o ekologii mikroorganismů. Je důležité, že stále mezi námi existují lidé, kteří své praktické a teoretické znalosti i zkušenosti chtějí pomocí odborné knihy předávat jiným. Zřejmě, je to pro ně pouze psychická odměna, neboť autorské honoráře za odborné knihy jsou v naší současné společnosti neuvěřitelně a nemírně nízké, často prakticky žádné. Právě k takovým lidem patří i doktor Vladimír Klaban ze Sobčic, rodák z bývalého Skařišova u Mladějova v Čechách.
 
zdroj: Jičínský deník
 

Doplněný rozhovor s autorem knihy z Mladějova v Čechách a ze Sobčic, o ekologii mikroorganismů pro školy a odbornou veřejnost.

 
V březnu jsme zveřejnili rozhovor pro náš Deník s dr. Vladimírem Klabanem ze Sobčic, rodákem ze Skařišova a obce Mladějov v Čechách. Rozprávěli jsme s ním o jeho nové odborné knize s názvem Ekologie mikroorganismů s podtitulem: ilustrovaný lexikon biologie, ekologie a patogenity mikroorganismů. V tomto článku doplníme některé informace, které jsme dříve pro rozsáhlost pojednání nemohli již uvést.

Po vyjití vynikající knihy Dějiny Jičína, jejímž autorem je historik dr. Jindřich Francek, vychází další kniha regionálního autora. Avšak zaměřená zcela jinak, totiž přírodovědeckým a ekologickým směrem. Do současné doby u nás knižně Ekologie mikroorganismů nevyšla. Stejně také ne ve Slovenské republice. Je koncipována široce a zaujímá celé spektrum této vědní disciplíny.

1. Pane doktore, které nakladatelství vydalo vaši knihu?
Již předchozí Ilustrovaný mikrobiologický slovník, tak i tuto Ekologii mikroorganismů vydalo nakladatelství Galén, s. r.o., v Praze. Toto nakladatelství se zabývá hlavně vydáváním učebnic a monografií jak pro studenty medicíny, tak i lékaře. Nakladatelství má název podle řeckého lékaře jmenovaného Galénos z Pergamu (asi 129-200 n. l.). Byl to také slavný lékař několika římských císařů.

2. Konkrétnější obsah knihy a význam mikroorganismů v přírodě i pro samotného člověka byl již čtenářům našeho deníku představen při prvním rozhovoru s vámi, uveřejněném 17. března. Velmi nás zaujalo několikeré věnování. Je samozřejmé, že knihu věnujete svým rodičům a rodině. Ale titul je také připsán osadě Skařišov, obci Mladějov v Čechách a rovněž obci Sobčice. Jak tomu mám rozumět?
V malé osadě Skařišov s osmi obytnými domy (čísly popisnými) jsem se narodil, vyrůstal, prožil dětství i mládí. Byla obklopena nádhernými lesy, ve kterých rostla nejen hojnost hub, ale také borůvky. První dostupný záznam o naší osadě je už z roku 1376, kdy je zde uváděn Chvalův statek (latinsky Chwalonis de Skarziessow), do kterého byly soustředěny všechny pozemky osady. V 16. století se potom Chvalův statek dostal pod velišské panství a nakonec pod panství mladějovské. Od té doby byl Skařišov vždy součástí obce Mladějov až do jeho praktické likvidace po roce 1970. Musel ustoupit těžbě nesmírně kvalitního sklářského písku, zcela jedinečného v celé České republice.

Obyvatelé byli nuceni se z osady vystěhovat. Stát vykoupil jejich pozemky, domy a hospodářské budovy za neuvěřitelně nízké ceny, např. za 1 metr čtvereční půdy dostali pouze 40 haléřů (!), i když těžba písku byla ve státním zájmu a již tehdy velice ekonomicky výnosná. Kvalitní písek se vyvážel a stále ještě exportuje i do evropských zemí. Samozřejmě, že vystěhováním byli postiženi i moji rodiče, stejně jako všichni obyvatelé naší osady.


3. Můžete k tomu ještě něco dodat nebo uvést některé zajímavé podrobnosti?
První výzkumy kvality písku a případné jeho těžby na území obce Střeleč prováděl již před II. světovou válkou vynikající pedagog a odborník v mineralogii a geologii, prof. Bohuslav Stočes (1890-1969), který působil na Vysoké škole Báňské v Příbrami a byl dokonce dvakrát i jejím rektorem. V roce 1945 byla potom tato vysoká škola přemístěna do Ostravy.

V roce 1948 musel odejít do předčasného důchodu z vymyšlených politických důvodů. Bylo mu např. vytýkáno úmyslné obohacení nebo zásadní nesouhlas se znárodněním. V dalších letech již nemohl přednášet na vysoké škole, a proto se zabýval pouze výzkumnou
činností a psaním odborných knih. Napsal mnohé odborné knihy, některé přeložené do angličtiny i ruštiny, např. Základy hornictví (1945) nebo Důlní geologii (1954). Právě prof. Stočes jako první rozpoznal vynikající jakost písku na dané lokalitě a rovněž uvedl do pokusného (provizorního) provozu první těžbu písku v průběhu druhé světové války. Těžba se potom po válce neustále rozšiřovala a je i v současné době vysoce progresivní. Některé původní předpoklady byly, že se těžba vyhne Skařišovu a bude orientována do údolního lesního porostu více směrem k Troskám. Nakonec vše dopadlo jinak.

Skařišov v bývalém okrese Jičín byl jediný, který byl zlikvidován z ryze průmyslových důvodů. I když těžba písku podnikem Sklopísek Střeleč je mnoha obyvatelům Jičínska určitě dobře známa, tak o vystěhování naší osady se prakticky vůbec nic nenapsalo ani v tehdejších regionálních novinách. V době téměř současné se historik Karol Bílek ze Sobotky ve své knize Sobotecko vydané v edici Zmizelé Čechy zmínil o Skařišovu a uvedl
fotografii jednoho domu z naší osady.
Přesto mně ještě dovolte několik vět. Pochopitelně, že starší obyvatelé toto vystěhování nesli velmi těžce. Byla to pro ně nejen velká finanční újma, ale mnohem horší ještě bylo utrpení duševní, psychické. Nemohli se s tím vyrovnat. To byl případ i mého tatínka, který potom brzy zemřel. Teprve když má člověk více let, tak se dovede lépe vžít do vědomí bývalých starších obyvatel naší osady, kterou museli nechtěně opustit. Jsem proto nesmírně rád, že knihu mohu věnovat naší bývalé osadě a všem jejím obyvatelům. Bohužel, mnozí však již nejsou mezi námi.

4. Jak vypadá osada dnes?
Vlastně je to již pouze imaginární otázka. Po osadě Skařišov již nenajdeme prakticky téměř žádné stopy či známky. Při pohledu z vyvýšené obce Střeleč se nám otvírá neradostný pohled na stupňovitou těžební jámu velkých rozměrů, téměř připomínající měsíční krajinu. A hned v pozadí vidíme Trosky. Znovu opakuji, že z této strany je na jednu z dominant Českého ráje velmi skličující a depresivní pohled.

Částečná rekultivace vysázením porostu na skládkách vyvezené nadložiskové zeminy se postupně uskutečňuje. Nicméně, po skončení těžby bude následná rekultivace a uvedení těžebního prostoru zpět alespoň do minimálně přijatelného přirozeného stavu nepředstavitelně obtížné, dlouhodobé a finančně nesmírně nákladné. Po vystěhování z naší osady jsme našli nový domov v obci Sobčice, 15 km od Jičína směrem na Hradec Králové a 30 km od Skařišova. Proto i Sobčicím je moje kniha věnována.

5. Zřejmě toto vystěhování poznamená člověka na celý život.
Mohu upřímně říci, že ano. Vlastně jako obyvatelé Skařišova jsme ztratili nejen naši rodnou osadu, ale i konkrétní rodný dům. Někteří obyvatelé se přestěhovali do Mladějova (Havelkovi, Charouskovi), Hubojed (Bočkovi) nebo Libuně (Kozákovi). Je ohromně hezké, že jsme s nimi neustále ve styku. Často se s bratrem zastavujeme u Havelkových v Mladějově, kteří byli našimi přímými sousedy na Skařišově, nebo v Rokli u paní Kolářové.
 
zdroj: Jičínský deník